Ajurvédské čaje

ÚVOD DO AJURVÉDY

Původ ajurvédské medicíny

Ajurvéda, v doslovném překladu „nauka o životě“, představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Vznik tohoto učení spadá do starodávného období indických posvátných písem (Véd), které vznikly jako výsledek vnitřního poznání osvícených mudrců (Rishi). prvnívýznamný spis o ajurvédské medicíně (Charaka Samhita) se objevil kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem. V období mezi 5. stol. před n.l.

a 5. stol. našeho letopočtu se principy ajurvédského lékařství rozšířily do všech koutů tehdyznámého světa (Číny, Tibetu, Persie, Arábie, Egypta, Řecka i Říma), kde se smísily s místními tradicemi a kulurními  zvyky.Na tomto  univerzálním  základě pak postupně vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství. Ajurvéda je proto označována za

 „matku všech léčebných systémů“.

Ajurvédské lékařství

Ajurvéda považuje člověka za nedělitelný a vzájemně propojený komplex těla, ducha mysli a jeho životního stylu. Nezaměřuje se na symptomatické projevy nemocí, a především na příčiny vzniku energetické nerovnováhy, která každé chorobě předchází. Snaží se tak v souladu s principy zdravého životního stylu obnovit v lidském organizmu přirozený stav harmonie, který se projevuje jako tělesné a duševní zdraví. Změnou každodenních stereotypů, správnou stravou a pravidelným užíváním bylin je možné úspěšně odstraňit nejrůznější zdravotní obtíže a dlouhotrvající onemocnění, například: kožní choroby, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívání, rekonvalescence, bolesti hlavy, migrény, obezitu, potíže spojené s krevním oběhem, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů a svalu, nespavost,únavu, stres atd. Ajurvéda představuje celostní a jednoduchou formu léčebného přístupu s cílem odhalit hlubší příčiny našeho zdravotního stavu. Nabízí nám pohled do širších vazeb a souvislostí, které utváří a ovlivňují náš psychický a fyzický stav.

Základní principy

Staroindičtí mudrci spatřili za veškerou existencí života dva základní principy: mužskou sílu ducha neboli vědomí (Purusha) a ženskou sílu přírody neboli tvůrčí energie (Prakruti). Ženský princip přírody se skládá ze tří kosmických kvalit (Gun) Sattva, Radžas a Tamas, které představují subtilní energie, jež připoutávají sílu ducha neboli vědomí k vnější podobě života. Veškerá projevená existence se skládá z kombinace těchto tří sil. Sattva je kvalitou světla, poznání a harmonie. Projevuje se jako hledající mysl a odpovídá principu Pitta. ladžas představuje energii, pohyb a neustálou činnost. Projevuje se jako neuhasínající touha a odpovídá principu Váta. Tamas zastupuje temnotu, nečinnost a nevědomost. Projevuje se jako letargie a odpovídá principu Kapha.

Pět elementů a tři dóši

Ze tří kosmických kvalit (Gun) povstalo pět živlů přírody – éter, vzduch, oheň, voda a země – které se v lidském těle projevují ve formě tří základních energetických principů (dóš) – Váta, Pitta a Kapha. Každý člověk se rodí s jedinečným poměrem těchto energií, které se podílejí na utváření naší fyzické a psychické charakteristiky. V průběhu života se z různých příčin jejich poměrné zastoupení odchyluje od původního stavu, což se poté odráží na naší psychické kondici a zdravotním stavu. Myšlenky, pocity, strava, životní styl a prostředí,ve kterém se pohybujeme – to vše ovlivňuje jejich vyváženost či nerovnováhu.Tyto tři základní principy života nemůžeme vnímat odděleně a nezávisle. Jejich funkce jsou společně provázány a vzájemně se doplňují. Hlavní charakteristické znaky tří čistých typů se v praxi nevyskytují příliš často. Jejich správné rozpoznání nám však zásadním způsobem umožňuje rozeznat jejich projevy ve smíšených konstitucích, které jsou nejčastějšími tělesnými typy.

Charakteristické typy

Váta, Pitta a Kapha vytváří tři základní charakteristické typy, které mají sedm dalších různorodých kombinací (Váta-Pitta, Pitta-Váta, Váta-Kapha, Kapha-Váta, Pitta-Kapha, Kapha-Pitta, Váta-Pitta-Kapha). Pokud máme dominantní převahu charakteristiky Pitta, potom jsme Pitta typ. Pokud se například dokážeme rovnocenně sjednotit s charakte­ristikami Váta a Pitta, potom jsme kombinovaný Váta-Pitta typ. Ale i v případě kom­binovaného typu je vždy jedna charakteristika dominantnější než druhá. Vyvážený typ Váta-Pitta-Kapha je velmi vzácnou výjimkou. Pokud se začne například u člověka, jehož charakteristika odpovídá typu Váta, projevovat nějaká nemoc, je to většinou tím, že se jeho energie Váta výrazně zvýšila. Přílišný nadbytek jedné z těchto třech energií se poté vždy projevuje psychickou nevyrovnaností a nesprávnou funkcí některých tělesných , orgánů. Naším úkolem je tedy uvést tyto energie zpět do své původní rovnováhy.

Ajurvédské principy jsou klíčem ke zdravému a vyrovnanému způsobu života. Pokud si začneme být jejich vlivu a působení více vědomi, budeme schopni předcházet takovým návykům a stereotypům, které se později projevují jako příznaky nejrůznějších onemocnění.

Ajurvédsky cyklus

Rovnováha všech tří životních energií Váta, Pitta, Kapha se mění také vlivem počasí, klimatických podmínek a střídáním ročních období. Horké léto a teplé podnebí zvyšují energii Pitta. Chladné podnebí a studený vítr zvyšuje energii Váta. Zatažené, vlhké a deštivé podnebí zvyšují energii Kapha. Více informací naleznete na www.everest-ayurveda.cz.

Léčivá síla rostlin

Rostlinná říše je spojena prostřednictvím našich pocitů a smyslového vnímání s nervovým systémem člověka. Každá bylina, rostlina nebo strom předává svou léčivou sílu nejen na základě svých zdraví prospěšných výtažků, ale také v podobě světla neboli kosmické kvality Sattva. Na základě dobře známého procesu fotosyntézy dochází k přeměně světelné energie za pomocí vody a oxidu uhličitého na kyslík a glukózu, které jsou pro existenci lidského života zcela nepostradatelné. Rostliny v sobě obsahují energii slunečního záření, a proto dokáží regenerovat náš nervový systém a zároveň zvyšovat schopnost duševní vnímavosti. Skuteční znalci ajurvédských bylin jsou duchovně rozvinutí lidé, kteří dokáží rostlinám správně naslouchat, aby je poté v souladu s kosmickým řádem dokázali vhodně použít. Byliny a koření jsou základem nejen ajurvédské medicíny, ale stojí také u zrodu moderní západní farmakologie. Na zá­kladě poznatků o zdravotně prospěšném působení mnoha z těchto ajurvédských rostlin byly farmaceutickými společ­nostmi vyvinuty přípravky aplikované v současné moderní medicíně. Jako příklad můžeme uvést bylinu

Rauwolfia ser­pentina, která se již po staletí používá ke snižování krevního  tlaku. V roce 1931 se podařilo z této rostliny izolovat reserpin

a rescinamin. V roce 1945 se díky tomu podařilo vyvinout první alopatický lék ke sni­žování krevního tlaku. Podobných příkladů bychom nalezli velmi mnoho.

Pět živlů a tři dóši v rostlinách

V ajurvédě se rostlina dělí na pět částí, které odpovídají pěti živlům přírody. Kořen představuje živel země, stonek a větve představují živel vody, květ představuje živel ohně, listy představují živel vzduchu a konečně plod nebo ovoce představují živel éteru.

V každé rostlině můžeme nalézt také princip tří dóš, tak jako je tomu

u veškerého stvoření v přírodě. Kapha rostliny jsou bujného vzrůstu

s množstvím listů a mízy. Jsou pevné, urostlé a šťavnaté s bohatým obsahem vody. Kapha princip je nejvíce obsažen v kořenech a stromové kůře. Váta rostliny mají relativně málo listů, hrubou a popras­kanou kůru, pokroucené a sukovité větve, protáhlý vzrůst s malým obsahem mízy. Váta princip je nejvíce obsažen v listech a plodech. Pitta rostliny jsou středního vzrůstu a obsahují mízu s hřejivým účinkem. Rozpoznáme je podle jasných a zářivých barev. Květ je hlavním sídlem principu Pitta.

Himalájská flóra

Nepálská oblast Himalájí je domovem více než 3500 druhů bylin a aromatických rostlin. Můžeme je nalézt jak v údolích, tak i vysoko na horských svazích do výšky až 5500 m n. m. Některé vzácnější druhy Se vyskytují pouze ve vysokých a odlehlých horských polohách. Několik stovek z těchto bylin se již po několik tisíciletí používá v systému ajurvédské medicíny pro léčebné, aromatické, kosmetické a kulinářské účely.

Působení ajurvédských bylin

Himalájským bylinám se již po celá staletí připisuje léčivá moc při mnoha zdravotních potížích. Jsou základem tradičního ajurvédského lékařství, které je používá v nejrůznějších kombinacích. Každá bylina má mnohostranné působení, proto záleží na přesném poměru smísení, aby se posílil nebo omezil jejich specifický účinek. Himalájské ajurvédské bylinné čaje jsou jedinečnou kombinací těchto staletími prověřených bylin a jejich léčivých účinků. Výrazně přispívají k obnovení tělesných a duševních sil – harmonizují tělesné funkce, podporují látkovou výměnu, přispívají k lepšímu trávení i vyměšování a regenerují tělesné tkáně. Jejich specifické účinky při pravidelném používání příznivě působí na náš celkový zdravotní stav.

Výroba bylinných čajů

Dokonalá znalost a sběr léčivých bylin a koření je součástí každodenního života tisíců lidí žijících v horských oblastech na úpatí Himalájí. Příprava ajurvédských bylinných čajů si tak stále zachovává svou tradiční podobu, kterou měla v dávných dobách, kdy se lidé vydávali na sběr vzácných bylinrostoucích vysoko v Himalájích, aby z nich poté připravili léčivé a osvěžující nápoje zajišťující větší odolnost organizmu a pevné zdraví. I v dnešní době se stále mnoho lidí vydává na dlouhou pouť do odlehlých končin horských masivů, aby nasbírali divoce rostoucí byliny a dopravili je do údolí, mnohdy jen s pomocí svých jaků a horských koz.

K výrobě himalájských čajů je použito více než 60 ajurvédských bylin, které jsou nasbírány na rozlehlém území himalájského pohoří. Rostliny se nejprve ručně čistí, poté se zpracovávají různé části jako kořeny, stonky, kůra, listy, květy, semena a plody, které se dále drtí a rozemílají na jemné části, aby se dosáhlo kvalitního a účinného vyluhování bylinné směsi. Takto upravené byliny jsou pečlivě zváženy a poměrně smíšeny podle původních ajurvédských receptur.

Příprava a užívání

Himalájské byliny se tradičně nechávají alespoň 3-5 minut povařit v případě, že je používáme jako prostředek k nápravě duševních a tělesnýchfunkcí organizmu. Takto připravený odvar má sinější účinek, jemnější chuť a příznivě působí na naše trávení, které je důležité pro správné vstřebání zdraví  prospěšných výtažků z himalájských bylin. Čaje pijeme jako součást denního pitného režimu po dobu trvání zdravotních potíží. Doporučujeme užívat maximálně dva až tři čaje zároveň. Pijeme vždy odděleně s odstupem jedné hodiny. Pokud je používáme jako preventivní, povzbuzující nebo podpůrný prostředek, můžeme nechat byliny pouze vyluhovat bez omezené doby užívání. Pro lepší zdravotní účinnost pijeme čaje teplé a před jídlem. Doporučujeme nepři­dávat umělá sladidla. V případě nutnosti dochutíme medem.

Několik obecných doporučení

Byliny na regeneraci, osvěžení, povzbuzení a dýchací cesty je nejlepší užívat nalačno ráno hned po probuzení. Byliny na pročištění je dobré užívat nalačno ráno a večer před spaním. Byliny na zlepšení střevní činnosti, vyměšování, funkce močových cest a reproduktivních orgánů je nejlépe užívat hodinu před jídlem. Byliny na podporu jater, sleziny, žaludeční činnosti, trávení a zažívání je možné užívat během jídla. Byliny, které snižují napětí a bolest hlavy, podporují mozkovou, srdeční a plicní činnost je možné užívat po jídle. Byliny podporující odpočinek a dobrý spánek je dobré užívat hodinu před spaním.

Na výběr správného čaje se zeptejte v lékárně.

Leave a comment